Král Lávra
Král Lávra – Karel Havlíček Borovský
LITERÁRNÍ TEORIE
Literární druh a žánr:
satirická, alegorická báseň (poezie, epika)
Literární směr:
knižně poprvé vydáno r. 1870 (posmrtně); vznik v době exilu v Brixenu (polovina 50. let 19. století); vrchol a závěr autorovy tvorby i života; pro očividnou kritiku habsburské monarchie cenzurováno; doznívající národní obrození
Slovní zásoba:
jazyk je lidový (prostý a jednoduchý), poměrně zastaralý, mnoho archaismů (např. bál, hudci, kvas, baldachýn), řada hovorových i knižních výrazů
Figury a tropy:
anafora („Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec!“), personifikace (basa řve), přirovnání (bledý jako stín), hyperbola (na věčné časy, po všechny časy), epiteton konstans (dlouhé uši, silný kvap, velká škoda)
Rytmus, verš, rým:
text je složen do strof (slok), každá strofa má 7 veršů; verš velmi jednoduchý; rým nepravidelný
Vypravěč (lyrický subjekt):
vypravěčem je sám autor – vnější nezávislý pozorovatel děje (er-forma)
Stylistická charakteristika textu:
text spíše jednoduchý (kratší, jednoduché věty/verše), místy přímá řeč, někdy monology postav, pohádkové motivy a nadpřirozené prvky, prostý, ale trefný humor
Postavy:
- KRÁL LÁVRA: oblíbený irský král, považován za hodného, kvůli oslí uším má sklon ke krutosti
- KUKULÍN: králův holič, mladý a nezkušený, neschopný udržet tajemství
- ČERVÍČEK: český muzikant, basista
- KUKULÍNOVA MATKA: miluje svého syna
Děj:
Král Lávra si nechává stříhat vlasy jen jednou za rok a pokaždé nechá holiče popravit, aby neprozradil jeho tajemství (oslí uši). Když je vybrán Kukulín, jeho matka prosí krále o milost. Král Kukulína ušetří, ale pod podmínkou, že tajemství neprozradí. Kukulína tíží, že se nemůže nikomu svěřit, a na radu poustevníka tajemství vyřkne staré vrbě. Basista Červíček si z vrby vyřeže kolík do basy, a při hostině basa prozradí královo tajemství. Král nakonec Kukulínovi odpustí a vládne dál.
Kompozice:
chronologická, časově navazující, pohádková struktura
Prostor a čas:
Irsko (irský královský dvůr), přeneseně i Čechy (kritika habsburské monarchie), čas není blíže upřesněn
Význam sdělení (hlavní myšlenky, motivy):
politická provokace, nepřímá kritika habsburské monarchie, upozornění na potlačování svobody, kritika panovníka, jehož hloupost a ego ohrožují nevinné, motivy: tajemství, nespravedlnost, moc, krutost, nevinnost, strach
LITERÁRNÍ HISTORIE – společensko-historické pozadí vzniku
Dobové vnímání díla a jeho proměny:
čtenářsky oblíbené už v době vzniku, dnes stále aktuální, svědčí o tom i filmové zpracování (1950), dříve cenzurováno
Dobová kritika díla a její proměny:
v době vzniku ovlivněna kontroverzností a zákazem, později uznáváno jako vrchol české satiry
Aktuálnost tématu a zpracování díla:
kritika a ironizace státní moci je nadčasové téma, jazyk místy zastaralý, ale humor a alegorie stále aktuální
Srovnání s vybraným literárním dílem:
srovnatelné s Havlíčkovým Křtem sv. Vladimíra (satira, alegorie), nebo s Orwellovou Farmou zvířat (kritika moci, alegorie)
Známí autoři stejné doby a spojení s autorem:
- Božena Němcová (próza, pohádky, obrození)
- Karel Jaromír Erben (balady, pohádky, obrození)
- Josef Kajetán Tyl (drama, obrození)
- František Palacký (historie, obrození)
- Jan Neruda (poezie, publicistika, mladší generace)